|
|
Hostitelská péče v ČR
Jílková, Anna ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Hostitelskou péči v České republice. První kapitola se zabývá attachmentem a jeho vysvětlením. Druhá kapitola popisuje náhradní výchovu v České republice. Součástí kapitoly je výčet forem náhradní rodinné péče a druhy ústavních zařízení. Třetí kapitola se zaměřuje na hostitelskou péči a její legislativní rámec, formy, výhody, rizika a proces zprostředkování hostitelské péče. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny konkrétní příklady hostitelské péče. V páté kapitole je popsána metodika k dotazníkovému šetření, které je zaměřené na hostitelskou péči. Obsahem šesté kapitoly je vyhodnocení dotazníkového šetření. K definování problematiky autorka využívá odbornou literaturu zaměřenou na náhradní rodinné péče a hostitelskou péči, zákony České republiky (tj. Zákon o sociálně- právní ochraně dětí, Občanský zákoník a Zákon o výkonu ústavní výchovy). Dále čerpá z internetových zdrojů zabývajících se hostitelskou péčí, jako jsou stránky občanského sdružení Děti patří domů, Střediska náhradní rodinné péče. Cílem práce je ověření teoretických faktů vyplývajících z odborných zdrojů a deskripce hostitelské péče v České republice.
|
|
|
Životní plány dospívajících dívek, které opouští ústavní výchovu
Vágnerová, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zmapovat postoje a životní očekávání dívek po odchodu z výchovného ústavu. V teoretické části jsou vysvětlené základní pojmy vztahující se k tématu ústavní výchovy, popsané časté důvody umístění do ústavu, princip fungování komplexního systému této formy náhradní péče, tato část se také zaměřuje na specifický vliv ústavní výchovy na vývoj jedince, strukturu výchovného ústavu a jeho řád. Dále zmiňuje poruchy chování, období dospívání a s ním spojené sebepojetí v této vývojové fázi a také vysvětluje pojem postoje. Praktická část práce se podrobněji zaměřuje na plány a ambice respondentek metodou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla provedena analýza dat pomocí metody otevřeného kódování a interpretace dat. Výzkumný vzorek tvoří 7 dívek, které se v dohledné době chystají opustit výchovnou instituci. Z analýzy dat vyplývají specifické kategorie plánů a postojů dívek, které jsou ve shodě s teoretickými poznatky uvedenými v první části práce. KLÍČOVÁ SLOVA výchovný ústav, dospívající dívky, životní plány, ústavní výchova
|
|
| |
|
|
Životní perspektivy kleintů výchovného ústavu
Štrinclová, Marta ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Laurenčíková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou životních perspektiv klientů výchovných ústavů zachycených v jejich několika konkrétních vyprávěních a následně zpracovaných metodou narativní analýzy. Diplomová práce se soustředí na dílčí, živou, osobní, jedinečnou a subjektivní zkušenost klientů výchovného ústavu se snahou porozumět jejich životům v kontextuálních souvislostech a reflektovat tak jejich další životní perspektivy. Práce má teoreticko-aplikační povahu. V teoretické části je věnována pozornost problematice poruch chování a emocí, jejich klasifikacím, příčinám a dalším souvislostem, dále pak tématu prevence a terapii v etopedii, přičemž největší pozornost je zde věnována oblasti institucionální výchovy. Blíže se také autorka v teoretické rovině zabývá obdobím adolescence. Empirická část si klade za cíl zmapovat souvislosti mezi zkušeností s pobytem ve výchovném ústavu a současným náhledem na vlastní konkrétní životní perspektivy participantů šetření, přičemž důraz je zde kladen mimo jiné také na proměny postoje protagonistů ke vzdělání jakožto životní hodnotě v průběhu času. Jako výzkumný nástroj zde byla použita metoda narativního rozhovoru, která sloužila především ke sběru narativního materiálu. V diplomové práci poté autorka zaznamenávala klíčové body konkrétních příběhů pomocí jednotlivých...
|
|
|
Sociální služby pro seniory žijící v rodině
Drvotová, Petra ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
1 Anotace DRVOTOVÁ, Petra. Sociální služby pro seniory žijící v rodině. Praha 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta. Vedoucí práce: prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Tématem diplomové práce jsou sociální služby pro seniory žijící v rodině. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Obě části se zabývají seniory jako klienty sociální práce se zaměřením na domácí péči. V teoretické části diplomové práce se nejprve podrobněji seznámíme s významem pojmu stáří, s jeho projevy a specifickými potřebami, které ho provázejí. Dále se práce zaměřuje na sociální práci se seniory a rizika s ní spojená. Nechybí ani propojení sociální a zdravotní péče a hodnocení soběstačnosti v případě osob seniorského věku. Poslední dvě kapitoly popisují domácí a institucionální péči společně s existujícími sociálními službami pro seniory dle zákona o sociálních službách ( č. 108/2006 Sb) Empirická část diplomové práce má za úkol zjistit, jaké podněty vedou seniory v Ústeckém kraji k zájmu či nezájmu o domácí a institucionální péči. K realizaci empirické části byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Respondenty ve výzkumném šetření byli senioři ve věku 65+ z Ústeckého kraje. Pomocí předem připravených otázek byl realizován polostrukturovaný rozhovor, a následně vyhodnocena sebraná data.
|
|
|
Hostitelská péče v ČR
Jílková, Anna ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Hostitelskou péči v České republice. První kapitola se zabývá attachmentem a jeho vysvětlením. Druhá kapitola popisuje náhradní výchovu v České republice. Součástí kapitoly je výčet forem náhradní rodinné péče a druhy ústavních zařízení. Třetí kapitola se zaměřuje na hostitelskou péči a její legislativní rámec, formy, výhody, rizika a proces zprostředkování hostitelské péče. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny konkrétní příklady hostitelské péče. V páté kapitole je popsána metodika k dotazníkovému šetření, které je zaměřené na hostitelskou péči. Obsahem šesté kapitoly je vyhodnocení dotazníkového šetření. K definování problematiky autorka využívá odbornou literaturu zaměřenou na náhradní rodinné péče a hostitelskou péči, zákony České republiky (tj. Zákon o sociálně- právní ochraně dětí, Občanský zákoník a Zákon o výkonu ústavní výchovy). Dále čerpá z internetových zdrojů zabývajících se hostitelskou péčí, jako jsou stránky občanského sdružení Děti patří domů, Střediska náhradní rodinné péče. Cílem práce je ověření teoretických faktů vyplývajících z odborných zdrojů a deskripce hostitelské péče v České republice.
|
|
|
Příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově
Rybáková, Karolína ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o ohrožené dítě v ČR a to v rovinách náhradní rodinné péče a ústavní výchovy. Hlavní důraz je kladen na pohled zúčastněných aktérů a jejich vnímání situace dětí, rodičů, pěstounů i žadatelů o adopci v prostoru mezi biologickou rodinou, ústavem a náhradní rodinnou péčí. Diplomová práce se snaží popsat příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově podle některých aktérů. Hlavní metodou jsou polostrukturované rozhovory s hlavními aktéry, kteří jsou vybráni na základě rychlé analýzy aktérů. V rámci výzkumných otázek jsou v práci zjišťovány hlavní příčiny a dílčí problémy systému z pohledu aktérů, je zjišťován jejich zájem a navrhovaná řešení. Teoretickým východiskem jsou aktéři a jejich role, jak jejich chování, vztahy, role a zájmy ovlivňují fungování systému a řešení problému. Vývojová psychologie a socializace jedince slouží k vysvětlení závažnosti problému. V práci je popsán současný stav systému péče o ohrožené dítě v ČR, nastíněna rodinná politika i navrhovaná řešení ministerstva práce a sociálních věcí, výrazný prostor je věnován pěstounské péči na přechodnou dobu a osobě sociálního pracovníka.
|
|
|
Spolupráce s rodinami uživatelů v G-Centru Tábor, p.o.
HOLUBOVÁ, Karolína
Spolupráce s rodinami uživatelů v G-Centru Tábor Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Spolupráce s rodinami uživatelů v G-Centru Tábor, jde především o to zjistit, zda rodina neztrácí zájem o seniora,po převzetí péče o něj institucí, konkrétně G-Centrem Tábor ? Domovem pro seniory, p.o.. Ve 21. století je běžné, že se staráme o své starší příbuzné, a vůbec celkově o starší občany v naší zemi. Stáří nemusí být pouze slovem, kterým oznamujeme nemohoucnost, poslední léta života či nemoc. Avšak ne všichni senioři si mohou dopřát být v domácím prostředí až do konce svého života. Nejčastěji to nedovolují zdravotní problémy, které se často ve stáří kupí a narůstá riziko jejich výskytu. Proto často musí rodina a samotný senior volit cestu institucionální péče. Teoretická část práce je zaměřena na seniora jeho rodinu institucionální péči. V první části jsem chtěla poukázat na to, jak stáří vypadá, co sebou přináší a jak se senioři dokážou vyrovnávat se situacemi, které seniorský věk přináší. V další části jsem se zaměřila na rodinu, ta bezesporu hraje důležitou úlohu v seniorově životě. Zde jsem se zaměřila zejména na to, jak rodina vypadala dříve a jaké změny sebou nese v současné době. Dále také na to, jak důležitou a nezastupitelnou roli sehrává senior v celé rodině, jak vypadá soužití se seniorem a možné bariéry a problémy v komunikaci. V poslední části jsem se zaměřila na institucionální péči, co to vůbec institucionální péče je, jaké sociální služby může nabídnout, jak probíhá přijetí seniora do institucionální péče a jaké jsou práva a povinnosti nejen pracovníků těchto zařízení, ale také klientů, kteří zde žijí. Dále jsem se zaměřila na sociálního pracovníka jeho pracovní náplň a pracovní pozici v domově pro seniory. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody polořízeného rozhovoru. Výzkum probíhal v G-Centru Tábor - Domov pro seniory, p.o. Výzkumu se zúčastnilo celkem 11 respondentů. Osloveni byli klienti G-Centra, celkem 5 čtyři ženy a jeden muž ve věku od 72 do 85let. Dále jejich rodinní příslušníci ve věku od 22 let do 52 let. Všechny oslovené byly ženy čtyři dcery a jedna vnučka. Výzkum byl doplněn o rozhovor se sociální pracovnicí G-Centra. Ta zde pracuje na pozici sociální pracovnice 12 let, má vysokoškolské vzdělání. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se rodiny zapojují do péče o uživatele v G-Centru Tábor. K dosažení cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Zapojuje se rodina do péče o uživatele v G-Centru Tábor- Domov pro seniory, p.o.? A 3 dílčí výzkumné otázky. První z nich je: Jakým způsobem se rodina zapojuje do péče o uživatele v G-Centru Tábor- Domov pro seniory, p.o.? Druhá dílčí výzkumná otázka: Jaké možnosti nabízí G- Centrum Tábor- Domov pro seniory, p.o. pro zapojení rodiny do péče o uživatele? A další otázkou bylo: Zda rodiny uživatelů znají možnosti zapojení se od péče.
|
host ::
RSS.